Jméno Jakuba Krčína zná dnes každý, ale tušili jste, že to byl právě Štěpánek Netolický, kdo začal geniálním způsobem utvářet třeboňskou rybniční krajinu a na jehož plány pak slavný rožmberský regent navázal?

Slavný rybníkář a stavitel Štěpánek Netolický vyženil dům v roce 1522 sňatkem s vdovou po třeboňském písaři Dorotou Lukšovou. Byl jednou ze dvou stěžejních osobností, které díky svému velkolepému rybníkářskému dílu daly třeboňské krajině její charakteristický ráz.

Štěpánek se narodil v jihočeských Netolicích pravděpodobně někdy kolem roku 1460 do poddanské rodiny. Jeho mládí a vzdělání pro nás zůstává záhadou, víme však, že na konci 15. století stál u zrodu zlaté éry rybníkářství. Tehdy byl Štěpánek ve službách vládnoucího rodu Rožmberků a měl za sebou první zdařile dokončené rybníky. A tak není divu, že se velmi brzy stal fišmistrem – staral se nejen o výstavbu nových rybníků, ale také o chov ryb.

Štěpánek během svého života postavil sedm větších a více než čtyřicet menších rybníků. Jeho nejznámějším dílem ovšem zůstává Zlatá stoka, jejíž stavbě se začal věnovat na počátku 16. století. Tato více než 45 kilometrů dlouhá „strúha“ (jak se Zlaté stoce původní říkalo), propojuje rybníky třeboňské soustavy a napájí je živou vodou. Stoka je důkazem Štěpánkových mistrovských schopností, neboť její průměrný spád činí přibližně 33 cm na 1 km délky a v některých úsecích je dokonce menší než 10 cm na kilometr – mnohdy se tak může zdát, že voda teče opačným směrem.