Tvorba Daniely Ponomarevové se pohybuje mezi kresbou, malbou, objektem a prostorovou instalací. Autorka dlouhodobě rozvíjí autorský tvůrčí koncept, který nazývá "postpouťové atrakce". Zaměřuje se na vizuální svět poutí a lunaparků – jejich barvitost, grafickou expresi i kýč – a tuto estetiku převádí do svého díla.

Zajímají ji efekty, reklamní jazyk nebo jak principy vizuálního spektáklu formují naše vnímání. Z kreseb a plošných motivů vytváří modulární prostorové objekty, připomínající scény či kulisy. Jako podklad pro kresbu recykluje použité kartony/lepenky, které slouží jako stavební materiál pro trojrozměrné objekty. Tyto objekty bývají mobilní, složené z více částí, fungují dohromady i samostatně a působí velmi organizovaně.

Její typická technika kresby je ruční tečkování, vizuálně připomínající airbrush, používaný v pouťových malbách. Kresby mohou působit jako digitální – jemný rastr, přesná struktura i způsob komponování připomínají estetiku počítačové grafiky, ačkoli jsou vytvořeny ručně.

Výstava Temple of Health ožívá v instalaci, která mixuje každodenní předměty wellness kultury s estetikou masové kultury – piksla proteinu jako dort pokrytý silnou vrstvou marcipánu; automat, který prodává plesnivé brambory, nebo "zdravé" cereální tyčinky plné cukru. Ironie? Možná. Oslava? Určitě! Díky použití "gimmicků", triků a fíglů k upoutání pozornosti autorka poutá tu divákovu a otevírá otázky: "Kdy se zdraví stalo značkou? Jak chutná životní styl v době sociálních sítí?" a zároveň usiluje o to, aby podnítila kritické uvažování o tom, jak se umění protíná s popkulturními vlivy a světem komerce.