Site specific instalace Melanosis sestává z ohořelých reproduktorů složených do mohutných bloků, z nichž se šíří zvuk do prostoru. Motiv spálené krajiny, který instalace evokuje, zde funguje jako metafora vnitřní proměny.

Dílo Michala Kindernaye přispívá k celospolečenské diskuzi o udržitelnosti života, vymírání živočišných druhů, zániku fauny a změně klimatu. Instalace Melanosis ztvárňuje krajinu zasaženou ohněm – syrovou, proměněnou, ale stále živou. Není jen němým objektem, ale pulzujícím tělem, které reaguje a komunikuje. Spálená krajina reproduktorů není pouze entitou pozorování, ale aktivní složkou vztahové ekologie – prostorem pro znovunalezení těla, vědomí a přírodního elementu, jeho smrti i znovuzrození.

Požár může způsobit výrazné narušení ekologické i vizuální kontinuity, přesto zde může dojít k resetu ekosystému a jeho návratu do ranného sukcesního stádia (stav, kdy se krajina nachází ve fázi obnovy nebo přechodu). Spojitost mezi fungováním lesa a vnitřním světem člověka odkazuje na myšlenky ekopsychologie – oboru, který zkoumá, jak stav životního prostředí ovlivňuje naši psychiku a duševní zdraví.