Škody způsobené třicetiletou válkou se podařilo úspěšně napravit až v průběhu posledních dekád 17. a prvních dekád 18. století, za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinkeho, kterým se podařilo stabilizovat klášterní hospodaření.

Klášter se pokoušel vyvíjet i vlastní podnikatelskou činnost, ať už prostřednictvím organizování broumovských soukeníků v manufaktuře, či venkovské plátenické produkce. To vyústilo v éru barokního vzestupu kláštera vyznačující se velkorysou stavební činností, jež vtiskla Broumovsku výraznou podobu a je spojena především se jménem Kiliána Ignáce Dientzenhofera, autora radikální přestavby kláštera a většiny venkovských kostelů.

Slavnostní sál prelatury (opatství) – tzv. Kamenný sál – vyzdobil roku 1765 pražský freskař období rokoka Josef Hager. Jeho podpis nalezneme v dolní části kopule nad římsou vpravo při pohledu od oken. Dále zde vidíme vyobrazení všech klášterů tehdejšího břevnovsko – broumovského opatství: Nad protějšími dveřmi je to mateřský klášter v Praze na Břevnově založený sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. v roce 993.