Při vzniku galerie v roce 1962 bylo první patro vyhrazeno stálé expozici moderního umění a 50. výročí v roce 2012 se stalo podnětem k zásadní změně její koncepce a instalace. Vedle nového architektonického řešení přinesla i jasné rozčlenění do dvou částí, kdy je každá věnována jedné půlce století a v chronologických souvislostech představuje nejvýznamnější díla z galerijní sbírky.

Na 100 prací reprezentuje vývoj českého umění 20. století. První část expozice je věnována umění před druhou světovou válkou. Obsahuje mimořádné kolekce Emila Filly (mj. dva předválečné kubistické obrazy) a Václava Špály (jeden z jeho slavných Mlýnů na Otavě). Nejvýznamnějším kusem sbírky je slavný surrealistický obraz Opuštěné doupě od Toyen, svými klíčovými díly jsou zastoupeni Josef Šíma, Kamil Lhoták, František Tichý či Karel Černý.

Druhou část tvoří sály věnované 50. letům, informelu, geometrickým projevům šedesátých let, nové figuraci a konceptuálním a postmoderním tendencím osmdesátých let.