Liberec se díky silnému průmyslovému rozvoji v průběhu 19. století pozvolna stával významným regionálním centrem, ve kterém se začalo kromě uměleckého řemesla (zaměřeného zejména na textil a s ním související procesy) prosazovat i volné umění.

Ještě v roce 1891 ale historik umění Ernst Polaczek označil Liberec (tehdy Reichenberg) jako místo múzám málo přístupné. O několik let později usiloval o propojení mladých Liberečanů, hledajících vyšší umělecké cíle, básník Erich Posselt. Sebe a své souputníky označil jako argonauty ideálu. Jeho snahy zhatila první světová válka. Teprve dvacátá léta 20. století je možné označit za dobu výtvarného rozkvětu. Nejmladší nastupující generace malířů a grafiků se naplno zapojila do umělecké tvorby. Podstatným výsledkem byl vznik umělecké skupiny Oktobergruppe, jejíž členové za sebou zanechali dílo přesahující svým významem region.