Výstava Marka Meduny rozehrává alegorii o lidské povaze, pokušení a moci bez odpovědnosti.

Autor odkazuje k příběhu o Gygově prstenu, jak jej zachytil Cicero v knize O povinnostech. V něm pastýř získal kouzelný prsten, jenž propůjčoval neviditelnost – a s ní i možnost jednat bez obav z odhalení. Touto literární metaforou nás Marek Meduna zve na místo, v němž se politické a historické obrazy mísí s lékařskými objekty, které autor proměnil v artefakty nesoucí významy o kráse, hrůze a pomíjivosti. Prostřednictvím maleb a objektů tak vytváří jakési mezisvěty, v nichž se krajina, tělo, moc i kultura stávají přechodovými zónami – neklidnými, ale podivně důvěrnými.

Foto: Martin Polák. PLATO