Výstava zábavního plakátu z období před druhou světovou válkou představí výběr děl nejvýznamnějších domácích i zahraničních autorů, mezi kterými nebudou chybět Jules Chéret, Alfons Mucha, Luděk Marold, Karel Šimůnek, Arnošt Hofbauer, František Kysela, Vilém Rotter, Emil Weiss či Leo Heilbrun, ale i tisky anonymní, ilustrující dobovou produkci. Přiblíží specifický typ reklamního média v tematickém průřezu jednotlivých žánrů zábavy a ve stylových a funkčních proměnách grafického designu, a v neposlední řadě poskytne atraktivní vhled do historie konzumního trávení volného času i do reálií institucionalizované zábavy.

Masivní rozvoj organizované, institucionalizované a profesionalizované zábavy probíhal od poslední čtvrtiny 19. století ruku v ruce s rozvojem moderní společnosti a změnou způsobu a rytmu života. Zásadní proměnou prošla především velkoměsta, která svým obyvatelům, užívajícím si ve větší míře nový fenomén doby – volný čas, mohla nabídnout koncentrovanou nabídku zábavních podniků, kulturních a sportovních událostí i více či méně bizarních show, "spektáklů" či podívaných. Označení "spektákl" tehdy nebylo jen synonymem podívané; používalo se i k označení hluku, humbuku, zkrátka všeho, co svou křiklavou vnější formou přitahovalo publikum.

Postupující dominance významu efektní vnější formy se stala hybatelem konzumní společnosti a upevňovala vztah ke světu, založený na odcizení od reality, kterou ve výsledku reprezentují již jen vyprázdněné formy a obrazy, utvářející fiktivní realitu současného světa. Na dalekosáhlé důsledky upřednostňování podívané před skutečností, delegující jedince do životní role diváků, již před víc jak půlstoletím kriticky upozornil francouzský filosof a sociolog Guy Debord v díle La société du spectacle. Výstava proto současně vybídne i k zamyšlení nad odkazem Debordových úvah o spektáklu, který chápal ve smyslu společenského systému, určujícího roli jedinců a jejich vztah ke světu. V dnešní době virtuálních médií a virtuální reality jsou jeho teze nadmíru aktuální.