Rusalka, perla české opery, pohádka-mýtus o nejniternějších touhách, vášních a stěží překročitelných hranicích mezi člověkem a živly, je součástí světového operního pokladu.

Na repertoáru Národního divadla je Rusalka nepřetržitě od zdejší světové premiéry v roce 1901. Libretista Rusalky Jaroslav Kvapil, inspirován řadou prastarých pohádkových motivů a legend, z nichž největší vliv bývá připisován Andersenově Malé mořské víle a Erbenovým baladám z Kytice, vytvořil poutavou báseň mimořádné jazykové a myšlenkové úrovně. Připravil tak pro Dvořáka základ, z něhož mohl mistr melodií a instrumentační barevnosti vykouzlit svoji bezesporu nejlepší operu, v českém prostředí svou oblibou srovnatelnou snad pouze se Smetanovou Prodanou nevěstou.

Genialita Kvapilovy a Dvořákovy Rusalky spočívá, jak tomu u klasických děl bývá, mimo jiné v nepřeberných možnostech jejího výkladu. Záleží vždy na inscenátorech, které z tajuplných témat a motivů budou akcentovat a jakou cestou se vydají.

Nová inscenace Rusalky v Národním divadle byla tentokrát svěřena režijnímu tandemu SKUTR, který je autorem jedné z nejúspěšnějších inscenací Národního divadla současnosti, a sice divadelní podoby právě zmíněné Erbenovy Kytice.