Dojemná a současně vtipná tragikomedie o jednom smutném fenoménu naší doby ‒ o Alzheimerově chorobě. Hra psaná z pohledu muže, jenž je tímto neduhem postižen. Jednotlivé scény se vzájemně popírají, postavy mají více podob a příběh se skládá nepřímo, skoro až detektivně.

Andrému je osmdesát, býval tanečník a žije se svou dcerou Anne a jejím manželem Antoinem. Anebo býval inženýr, jehož dcera Anne se odstěhovala do Londýna za novým přítelem Pierrem? Proč má uprostřed odpoledne pyžamo? Kam se poděly jeho hodinky? A co dělá v jeho kuchyni ten cizí člověk s kuřetem? Touží po klidném životě, ale najednou už nic nějak nedává smysl...