Mělnicko patří k regionům, kde se až do dnešních dnů dochovalo značné množství tradiční lidové architektury. Většina staveb pochází z 18. a 19. století a můžeme zde spatřit několik zcela odlišných typů.

Tato různorodost a pestrost vesnické zástavby byla způsobena několika faktory. K nejpodstatnějším patřila dostupnost určitého stavebního materiálu, rozdílný způsob hospodaření v závislosti na pěstování jednotlivých typů zemědělských plodin a jejich následné zpracování, sociální postavení stavebníků a vliv sousedních oblastí.

Jižní a západní část okresu je charakteristická přízemní zděnou architekturou a od 18. století, zejména v západní části, patrovou. Kolem řeky Labe, především po levém břehu, byla nejvíce rozšířena přízemní zástavba z nepálených cihel, ze kterých byly zbudovány celé usedlosti včetně vysokých ohradních zdí. V severní části regionu se dochovala patrová roubená architektura, jejíž historická i umělecká hodnota má těžko vyčíslitelnou hodnotu. Zvláštním druhem lidové architektury jsou skalní obydlí. Převážná většina vznikla v 19. století a na začátku 20. století, ale mnohá již v 18. století.