Jakub Janovský ve výstavě Dům z karet zkoumá křehkost lidského bytí prostřednictvím fiktivních a pomíjivých staveb i melancholických pohledů na anonymní dětské hrdiny.

Téma křehkosti a hledání rovnováhy stojí jako společný vnitřní jmenovatel za většinou současných prací Jakuba Janovského, ať jsou věnována zátiší nebo figuře. Svědčí o tom i samotný titul výstavy – Dům z karet.

Dům z karet je součástí linie zátiší, která vycházejí z dlouhodobého zájmu Jakuba Janovského o utopické, fiktivní i dočasné stavby a jež tematizují hranice stability. Inspirují ho sny a plány avantgardních architektů, stejně jako současné experimenty s různými přístupy a interpretacemi základních tektonických vztahů, nebo synovy odvážné stavby z dřevěných kostek. Zastavený čas jeho zátiší skrývá velmi rozmanité příběhy: vedle hravosti i metaforičnosti věží a domů sestavuje z kostek i modely koncentračních táborů, v nichž příkře kontrastuje nevinnost dětské stavebnice s odkazem k temné etapě naší nedávné historie.