Roudnický rodák Miroslav Machotka (*1946) se začal ve světě umělecké fotografie prosazovat pozvolna od 70. let, přičemž první samostatnou výstavu měl již v roce 1974.

Charakterem své tvorby patří Miroslav Machotka mezi výrazné solitéry analogové fotografie, tematicky se zaměřuje na městské prostředí a jeho tvorba se pravidelně objevuje na prestižních přehlídkách české fotografie 2. poloviny 20. století. Využívá tradiční fotografické postupy a zcela odmítá manipulaci s obrazovým materiálem v postprodukci.

Machotkovy fotografie jsou tak výsledkem zcela specifického vizuálního vnímání okolního prostoru. Ačkoli se výběr fotografií vztahuje z velké části místně k rodné Roudnici a milovanému Labi, zvláště k nezapomenutelné Vorovce, v žádném případě u Machotky nelze mluvit o portrétu místa. Autorovi velmi známá a blízká městská zákoutí, oblíbená nábřeží řek, jež propůjčují městům životodárnou energii, se skrze čočku fotoaparátu mění v nekonkrétní obrazy konkrétního světa, obrazy, jež žijí vlastní vizuální poetikou, v níž se propojuje nenápadná pomíjivá všednost s nesmrtelnou jedinečností okamžiku.