Lékárna neboli apotéka byla a s dobovými obměnami stále je prostor k přípravě, uchovávání a výdeji léčivých přípravků podle lékařských předpisů.

Prodejní část lékárny, která je veřejnosti přístupná, se nazývá oficína a zdobí ji repositoria – lékárenské police s množstvím lahviček, tzv. stojatek a zásuvkové skříně umožňující systematické uspořádání nádob a krabiček s léky.

Základem oficíny je výdejní pult neboli tára a v lékárnách bývaly dvě, jedna sloužila k prodeji léčiv a léků a druhá, s vyvýšenou čelní stěnou, k jejich samotné přípravě. Později se ruční výroba léků a míchání mastí přesunulo do zadních částí lékárenských prostor.