Starý dřevěný vláček umí spoustu kousků, jezdí nahoru, dolů, svým komínem vyhazuje kostky do vzduchu a staví z nich mosty a budovy.

Pak však přijdou Vánoce a pod stromečkem se objeví nový vláček, celý září, okna mu svítí do dálky a jeho trať se blýská novotou. Výpravčí, který miloval starý dřevěný vláček, je z nového vláčku celý unešený, zálibně na něj kouká, při každém průjezdu mu v pozoru salutuje a stále mu dává zelenou.

Starý vláček to sleduje s nelibostí a snaží se svého soka vystrnadit. (Snorlax)