Havelské město, v písemnostech nazývané Město u kostela sv. Havla (Civitas circa S. Gallum) nebo Nové město okolo sv. Havla, vzniklo pravděpodobně kolem 30. až 40. let 13. století kolem farního kostela svatého Havla na místě nevýrazného staršího osídlení.
Nejstarší dochovaná písemná zmínka se vztahuje k roku 1265. Bylo městem ve městě, uvnitř opevnění Starého města pražského, avšak mělo vlastní právní a správní řád. Se Starým Městem bylo právně sloučeno roku 1287.
Město založil v počátcích vlády Václava I. z královského pověření lokátor Eberhard, horní podnikatel a pozdější mincmistr království českého. Většina obyvatel pocházela zřejmě z jihoněmeckých měst, zejména z Řezna. Důvod vytvoření města uvnitř města nebyl uspokojivě vysvětlen. Jádrem města bylo rozsáhlé privilegované tržiště (tzv. Nové tržiště), které konkurovalo starému tržišti na dnešním Staroměstském náměstí.
